Bloody Painter

1. prosince 2016 v 19:14 | Neznámý |  Krátke Pasty
Bylo další Pondělí. Zase jsem byl nucen jít do školy. Ne že by mě šikanovali ale... řekněme to tak že se tam se mnou nikdo nebavil. Vlezl jsem do třídy a nepozorovaně si sednul na své místo a oplácel všem jejich ignoraci. ,,Já nemám hodinky!" Křikla jedna z mých spolužaček. Začalo se pátrat. Mohl jsem. být klidný... Nevím k čemu by mi byli hodinky mé spolužačky.Začali prohledávat tašky. Přišla řada na tu mou. ,,Ty jsou moje!" Vytáhli z mého batohu hodinky posázené umělými diamanty. A ten den se to zvrhlo. Hned ten den, mě zmlátili. Opakovalo se to.Můj psychický stav se zhoršil a já celé dny trávil v pokoji. 'Tom ......., vám poslal žádost o přátelství' objevilo se jednoho dne na obrazovce telefonu. Nejistě jsem to přijal. 'Ahoj' poslal mi zprávu hned jak jsem žádost přijal. 'Ahoj' odepsal jsem mu. 'Víš vůbec kdo jsem?'
Zněla další jeho zpráva 'Ne' nemělo cenu vůbec lhát. 'Šikanovali mě než ti našli ty hodinky v tašce pak mě nechali'. Zarazil jsem se. Další co uvěřil tomu, že jsem je ukradl?! Sám se ale nedivím kdo by věřil že by mi nějaký idiot hodil do tašky něčí hodinky. 'Ale já je vážně nevzal. To nějaký debil mi je do tašky bezdůvodně hodil' Ohradil jsem se. 'Já ti vařím ale tak bezdůvodně to asi nebylo ;)' Ten den jsem si myslel že jsem si našel pravého kamaráda. Chyba. S Tomem jsme se pravidelně scházeli, psali si a naše zprávy byli plné mrkajících smajlíků - ;). I když mě mlátili stále, měl jsem konečně někoho, komu jsem věřil. Ten mě ale jako všichni zradil. ,,Ahoj" Vylezl jsem na střechu školy kde jsme měli naplánovaný sraz s Tomem. ,,Ahoj Helene" Oplatil mi pozdrav už tohle mi přišlo... divné. ,,Co jsi chtěl řešit?" Přišel jsem k němu trochu blíž. ,,Musím se ti přiznat" Podíval se na budovy okolo ,,K čemu" Podíval jsem se na něj podezíravě. ,,To já ti ty hodinky strčil do tašky" Hrklo ve mně. ,,Cože? Proč" Strčil jsem do něj trochu. On ale zakopl o větrák a spadl. Chytil jsem ho. ,,Tome!" Ječel jsem histericky. Nedokázal jsem ho vytáhnout a jen viděl, jak se jediný člověk, který mě měl kdy alespoň jako kamaráda rád, řítil k zemi, kde hned zemřel. A zase... Můj stav se zhoršil. V hlavě jsem slýchal hlasy, byl jsem jen v pokoji. 'Ale ty za to nemůžeš! To on! Měl umřít jako všichni co ti kdy ublížili'. Jeden z hlasů stále opakoval totožná slova. Poslechl jsem ho. Vstal jsem a s nožem ukradeným v kuchyni a maskou, jsem vyrazil na intr, kde spala většina studentů. Vlezl jsem do pokoje dívky, které patřili hodinky. Kvůli které vše začalo. Věděl jsem číslo jejího pokoje. Bavila se o tom s jednou dívkou a já jejich rozhovor slyšel. ,,Tebou to všechno začalo! Takže... Ne... Nebuď vzrušená z zítřka protože tady, už žádný zítřek nebude"
(Don't be exited by tomorow, Because here wasn't new tomorow)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ┼Raven Sammael Renkse┼ | Web | 8. prosince 2016 v 12:20 | Reagovat

Moc pěkně napsáno :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

!!!!!

Ak uvidíte na niekoho blogu, wattpade, či inde odkopírovaný text od slova do slova z môjho, nebojte sa mi napísať. Najlepšie do komentu alebo na wattpad. Kedykoľvek a kdekoľvek. Ďakujem Plačící



NevinnýZaloženie blogu: 20. listopad/november Úžasný